1. kapitola - Každý začátek je těžký
Pankrác není a nikdy nebyla samostatná čtvrť, patří do obvodu městské části Praha 4-Krč. Nebudu nosit dříví do lesa a rovnou odkazuji ty, které zajímají o tomto území historické podrobnosti, na Wikipedii - klik. O Pankráci psal své vzpomínky i Jarda Šerák, ale tyto se týkají oblasti kolem ulice Na Strži, kde je dnes pankrácké sídliště - Pankrác I a II a obchodní centrum Arkády: Zde - klik jeho vyprávění.
Pankrác, Vyšehrad, Michle i Krč byly tehdy předměstím Prahy. Když jsme jeli na Václavské náměstí, či do ostatních prostor vnitřní Prahy, říkali jsme: "Dnes jedeme do Prahy", jako bychom jeli odněkud bůhví odkud a jak daleko. Byl to výlet, který představoval bílé punčocháče, červený klobouček a kabát s bílým límečkem. Tedy u mě, samozřejmě.
Na Pankráci jsem prožila své dětství a mládí, co dávno uprchlo v dál. S tím se pojí prolínání mých kroků do Nuslí, na Vyšehrad, Michle a Krče. Ulice, ve které jsem žila, se tehdy jmenovala U Sovětské školy, před tím U ruského gymnázia a nyní se jmenuje U Gymnázia, ačkoliv je v té škole střední zdravotnická škola. Jsem ráda, že se filmařům zalíbilo v naší ulici filmovat, proto se dochovaly i snímky naší ulice tak, jak tenkrát vypadala, ale také jiné části Pankráce. Vím zatím o třech filmech: Punťa a čtyřlístek, Maratón a Zpívající pudřenka.
Z filmu Punťa a čtyřlístek jsem vyrobila několik fotografií, tohle je jedna z nich, kde prostřední dům ( bílý s balkony) je ten, ve kterém jsme bydleli v prvním patře. Měl snadno zapamatovatelné číslo domu 1234. Chlapec s Punťou stojí u krajního domu, kde bydlela má spolužačka Jiřinka Jiráková a kam jsem chodila do Potravin pro mléko, pečivo atd. Na druhém konci byl obchod zvaný koloniál, kde prodával pan Liška a kam jsem chodila pro Kofilu, Kaštany a jiné ňamky. V tomto domě bydlela moje kamarádka Eva Huňková se svojí sestrou Alenou. Jejich tatínek byl filmovým kameramanem (Václav Huňka). V našem pětipatrovém domě bydlel jistý čas herec Václav Vejražka a jakýsi malíř (už se nepamatuji), kterého navštěvoval PAN herec Josef Kemr, který přijížděl na pionýru a na hlavě měl místo helmy tábornický kotlík. Vždycky když přijel, tak to byla velká událost. Ta plynová lampa mi svým osvětlením prosvítala u nedoléhající rolety do postele a to se mi líbilo. Ráno i večer přicházel pán s dlouhou tyčí a lampu buď zhášel nebo rozsvěcoval hákem na konci tyče, zatažením za kroužek u světla.
Dům byl na tu dobu velmi moderní, ústřední vytápění bylo sice na uhlí, topilo se v kotli v suterénu. Vedle kotelny byla prádelna s velkou bubnovou pračkou, ždímačkou, kamennými koryty na máchání, sušárna a mandl. Dokonce jsme měli v suterénu k dispozici telefon, který fungoval na speciální kovové známky. Na 1. máje se pochopitelně zdobil jak dům, tak i okna vlaječkami. Jako malé holce mi to divné nepřipadalo. Myslela jsem si, že tak všichni zdobí proto, že se jim to líbí.
V přízemí domu bydlela správkyně, paní Koubovcová s rodinou. Pamatuji, že měli věčně otevřené dveře do bytu. Nevím, zda proto, aby jim neunikla nějaká nepovolaná osoba jako třeba zloděj, nebo jestli to mělo důvod politický, tedy sledování lidí. Koubovcovi měli dcerku Jiřinku, která si s námi hrála před domem. Nepamatuji se, že by se tehdy nějak děti dělily podle nějakých politických kritérií. Všechny jsme si spolu hrály, občas jsme se poškorpily, pak zase usmířily.
Obchody byly tenkrát vzdálené, co by kamenem dohodil. Naproti Potravinám přes silnici, která se změnila v dálnici byla a je kupodivu dosud, hospoda (restaurace), tehdy U Rubešů, kam jsem v neděli chodila otci pro pivo. Tenkrát ještě děti pro pivo směly. Do této, jakože i do ostatních restaurací, vozili ledaři velká plata ledu na chlazení piva a my děti jsme úlomky ledu sbíraly a olizovaly s představou, že blížeme nanuk. Hned vedle restaurace byla zelenina a za Gymnáziem podél silnice (dnes dálnice) byl řezník, zdravotní středisko, cukrárna atd. Taky se nechodilo nakupovat jednou týdně, ale téměř každý den.
Zde je zase z filmu Punťa a čtyřlístek, ulice 5. května, s obchody a střediskem, o kterém píšu výše, ale které bohužel nejsou vidět, pouze Sovětská škola, nyní "Zdrávka". Tentokrát ulici zdobí Vašík Postránecký jako vzorný žák:
Komentáře
Přehled komentářů
Jako malé dítě jsem vyrůstal v kolonii Děkanka.Poradí mi někdo kde bych se dozvěděl něco více o této kolonii?
Moderna
(Jaroslava, 14. 1. 2019 22:21)Moderna je můj rodný dům jsem ročník 44 a naši tam bydleli už 2 roky ale v r. 1951 jsme se museli z politických důvodů odstěhovat z Prahy na Moravu do Prahy jsem se vrátila sama až po maturitě chodila jsem se na něj dívat je škoda že ho zbourali. Ráda bych poznala někoho kdo tam také bydlel, možná i v té době jako my. Můžete se ozvat na jara.svo@email.cz
Moderna
(Eliška , 29. 10. 2015 2:49)Za týden se sejdeme,my,bývalí obyvatelé zbourané Moderny po 46 letech
Re: Moderna
(Ladislav Havel, 24. 6. 2018 0:45)Rád bych se dozvěděl více o domu Moderna (hamod@email.cz)
Dětství
(Alena Hrycanjuková, 15. 4. 2016 20:25)Tato místa jsou spojena s dětstvím - bydlela jsem v ulici Lomnického, základní škola U kostelíčka, zdrávka 5.května, hřiště N děkance......... krásné vzpomínky. Děkuji
Moje rodiste
(Petr Dundych, 6. 8. 2015 19:56)Narodil jsem se za války v ulici žateckych a chodil čtyři roky do ruské školy,dále pak na Palouček.Vámi popisována místa jsou vzpomínky na krásné dětství na Pankráci.
Pankrác
(Aneta, 22. 2. 2014 13:47)Řekla bych spíš že Pankrác patří do katastru Nuslí,Krče,Michle a dokonce i Vyšehradu
Re: Pěkné
(Autorka, 27. 8. 2012 10:58)Dobrý den, je to roh ulice Na Klikovce a Na Dolinách. Díky za návštěvu.
Kde to je?
(Petr, 27. 6. 2012 13:49)
Tak jsem se s nadšením podíval na film. Pro mě jsou nejzajímavější záběry hřiště na Jezerce, kam jsem v dětství chodil s matkou. Mám jen otázku. Poradíte mi, kde se odehrává tato scéna? https://pankrac.estranky.cz/fotoalbum/punta-a-ctyrlistek/vlcsnap-2010-08-04-09h17m04s29.html
Děkanka
(Zdeněk, 28. 12. 2024 22:36)